V celém regionu zůstalo zachováno velké množství staveb lidové architektury. Staré venkovské usedlosti, stavení či původní komplexy hospodářských budov se nachází prakticky v každé obci. Zejména na Strašínsku jsou k vidění i krásné zachovalé původní šumavské roubenky. Milovníci venkovské architektury jistě neopomenou prohlídku vesnických památkových zón v Břežanech, Dobršíně, Hradešicích, Chanovicích a Velkých Hydčicích.

V Chanovicích pak nelze nenavštívit unikátní skanzen lidové architektury jihozápadních Čech, který se zde buduje již od roku 1994. V současné době již skýtá 17 přenesených a znovu postavených vesnických objektů. Jde především o roubené dřevěnky a typické drobnější vesnické stavby. Další objekty čekají na svou obnovu a instalaci ve skanzenu v depozitářích.

Skanzeny

Při východní hranici Plzeňského kraje, téměř v bodě souběhu okresů Klatovy, Plzeň-jih a Strakonice, se nachází malá obec Chanovice. Ta se stala v roce 1994 místem budování regionálního skanzenu lidové architektury. Spíše než o muzeu v přírodě s plnohodnotným návštěvnickým provozem a servisem je nyní lépe hovořit o záchranném projektu pro ohrožené objekty lidového stavitelství v terénu jihozápadních Čech. Myšlenka budování skanzenu na Klatovsku je stará více než sto let. Místní muzejníci se v roce 1895 nechali inspirovat expozicí Národopisné výstavy Českoslovanské a po celé 20. století hledali s různou intenzitou vhodnou lokalitu, zkoumali možnosti výstavby, ale především sledovali a dokumentovali stav a úbytek památek lidové architektury v regionu. V roce 1988 získalo tehdejší Okresní muzeum v Klatovech pro svoje potřeby objekt barokní panské sýpky a v roce 1993 díky spolupráci s obcí Chanovice i vhodný pozemek pro realizaci skanzenu. Tato nemovitá kulturní památka byla opravena za pomoci středoškolské mládeže a uzpůsobena jako depozitář. Zároveň od té doby také slouží prostor kolem ní jako základna pro pracovně-naučné pobyty mládeže, hlavně středoškolské, která se významnou měrou bezplatnou prací pod vedením odborných muzejních pracovníků podílí na budování Expozice lidové architektury. Zahájení její realizace umožnil bezúplatný převod zhruba 1,5 ha pozemku na okraji obce s perspektivou plochy kolem 9 ha ve prospěch tohoto muzea v přírodě. V současné době je na původních místech rozebráno 15 památek lidového stavitelství, některé z nich jsou již znovu postavené v areálu expozice: roubená kůlna se stodůlkou usedlosti Měčín čp. 9, roubený špýchar usedlosti Petrovice čp. 6, roubená stodola z areálu mlýna v Nezdicích, kopie sušárny na ovoce usedlosti Měčín čp. 151, rekonstrukce předzahrádky první usedlosti, obytná chalupa Čachrov čp. 39, roubený špýchar Přetín čp. 34, roubený špýchar ze Svrčovce čp. 17, kopie dřevorubeckého sezónního srubu, výklenková kaple s barokní pokladničkou, kovaný a litinový křížek na žulovém podstavci a smírčí kříž.

Zcela nově zde byl v letech 2006 – 2007 dostavěn vstupní objekt se stodolou.

K zajímavým informacím o chanovickém skanzenu určitě patří údaj o stáří roubené měčínské kolny. Trámy byly káceny v letech 1613 – 1618, dřevo vchodových zárubní pochází dokonce z roku 1560. Objekt patří bezesporu mezi nejstarší dřevěné stavby lidové architektury v Čechách.

Skanzen je budován Vlastivědným muzeem Dr. Hostaše v Klatovech. V současné době již skýtá 17 přenesených a znovu postavených vesnických objektů včetně doplnění chybějících částí staveb. Jde především o roubené dřevěnky a typické drobnější stavby. Další objekty čekají na svou obnovu a instalaci ve skanzenu v depozitářích. K nejcennějším patří obytná chalupa s vybaveným interiérem, dřevěný špýchar s roubenou valenou klenbou (jedna z mála staveb tohoto tupu u nás vůbec), roubená kola z roku 1620, stodola, sušárna ovoce, šumavský dřevorubecký srub aj. Skanzen je přístupný s průvodcem v letní sezóně denně mimo pondělí. Informace a kontakty: muzeum.klatovy@tiscali.cz tel. 376 323 525 nebo 737 061 235. Jednotlivcům i skupinám je nabízena i možnost ubytování ve vstupní usedlosti Expozice lidové architektury v Chanovicích.

http://www.muzeum.klatovynet.cz/muzeumkt/chanovice.asp

Usedlosti, roubenky

Bojanovice čp. 18

Celá usedlost se skládá z obytného stavení a komplexu hospodářských budov. Usedlost je orientovaná štítem obytné budovy a sýpky do návsi. Mezi obytnou budovu a sýpku je sevřena klenutá brána, přestože je štítová stěna sýpky o něco menší, působí celé průčelí symetricky a vyváženě. Štíty jsou od přízemí opticky odděleny korunní římsou, stejně tak je zvýrazněn i vrchol brány a také její zaklenutí.

Břežany

Severozápadní část břežanské návsi utváří skupina statků čp. 1, 2, 3 a 4. Ves leží nedaleko města Horažďovice a je památkovou zónou. Dům čp. 1 stojí spolu s několika dalšími dochovanými usedlostmi stejného typu v horní části návsi. Jedná se o zděnou zemědělskou usedlost se štítem s jednoduše modelovanými křídly, kterými se stejně jako přilehlé domy obrací do návsi. Domy jsou vedle sebe založeny na úzkých a dlouhých parcelách, mají obdélný, značně protáhlý půdorys a úzký a dlouhý dvůr, který je mezi sebou a sousedním domem svírán. Dvůr se široce rozevírá až za chlévy, uzavírá ho volně stojící mohutná průjezdná zděná stodola s chlévy. Další z nich reprezentuje menší selský dvůr, v jehož čele stojí nevelké přízemní stavení založené ve štítové orientaci. Objekt je opatřen sedlovou střechou, která je na nádvoří výrazně přetažena přes zápraží. Dům je vybaven tzv. polopatrem. Od jihozápadu k objektu z nádvorní strany přiléhá sekundárně přistavěná veranda se vstupem od jihovýchodu a velkoformátovým oknem na nádvorní straně. Dvůr od severozápadní části stavby uzavírá krátké křídlo kolmo navazující na někdejší chlévy.

Selský dvůr čp. 3 leží na severozápadní straně břežanské návsi. Statku dominuje rozložité obytné stavení vyzdvižené na obdélném půdoryse v tzv. štítové orientaci. Objekt má sedlovou střechu, jako střešní krytina je zde využito velkoformátových vlnitých desek. Do návsi je dům situován průčelím završeným štítem barokizujícího typu s konvex-konkávně vykrajovanými boky.

Poslední z komplexu je selský dvůr čp. 4. Statek má také dominantní rozložité obytné stavení vyzdvižené na obdélném půdoryse v tzv. štítové orientaci. Střecha je opět sedlová a je pokryta taškami. Dům se obrací do návsi průčelím završeným štítem barokizujícího typu s vykrajovanými bočními křídly.

Dobršín

Dobršín čp. 17 - Budova je založená na půdorysu krátkého obdélníka s mírným sešikmením na východní straně. Je dosud částečně roubená a opatřená tzv. „kožichem“. Průjezd s vjezdem do dvora z jižní návesní strany je zastřešen asymetrickou sedlovou střechou přetaženou přes obytnou část. Střecha je tvořena taškami tzv. pálenými bobrovkami. Krov je hambalkový s mohutným zděným komínem.

Dobršín čp. 18 - Východněji položenou část severní strany dobršínské návsi utváří mimořádně hodnotná usedlost čp. 18. Skládá se ze dvou obytných domů (staré chalupy a nového patrového domu), chlévů, stodoly a kolny. V jihozápadní koutové části dvora stojí staré obytné stavení trojdílné dispozice založené ve štítové orientaci. Střecha je vysoká, sedlová, při jižním štítu s malou polovalbou.

Dobršín čp. 8 - Při západní straně dobršínské návsi se nalézá usedlost čp. 8. Její součástí je i pozoruhodný dům trojdílné dispozice špýcharového typu. Tato budova patří do mimořádně cenné kolekce domu špýcharového typu, které se dochovaly ve vsi. Stavba je obdélného půdorysu. Dům obsahuje roubenou světnici vyzdviženou na vysoké kamenné podezdívce s konstrukcí vyztuženou podpěrami.

Dobršín čp. 9 - Při západní straně dobršínské návsi se nalézá usedlost čp. 9. Její součástí je také dům trojdílné dispozice špýcharového typu. Objekt je zděný z kamene, stavba je přízemní obdélného půdorysu.

Dobršín čp. 2 - Usedlost stojí uprostřed jižní fronty ulicové návsi. Zděné obytné stavení je z kamene a cihly. Svým barokizujícím křídlovým štítem je situovaná do vsi. Naproti obytné budově je sýpka propojená s obytnou stavbou branou s rovným překladem a dvoukřídlými vraty.

Holkovice

Holkovice čp. 15 - Zdobný štít provedený v duchu selského baroka je pohledově orientován k příjezdu od centra Holkovic, osady v obci Chanovice. Štítová stěna je komponována asymetricky, neboť v jeho přízemní pravé části je vlomen obdélný vchod ukončený segmentovou klenbičkou a osazený bedněnými vrátky.

Maleč

Maleč čp. 2 - Objekt se nachází mimo jádro obce na jejím severním okraji. Roubená chalupa stojí ve svahu v okapové orientaci k silnici Strašín – Maleč. Chalupu doplňuje samostatně stojící malá stodola s chlévem pod jednou střechou. Mezi stodolou a chalupou stojí drobné torzo starší zděné hospodářské budovy. Jedná se o trojdílný dvoutraktový dům komorového typu se šesti prostory. Vchod do domu je přístupný po kryté rampě, která tvoří zápraží.

Myslív

Myslív čp. 23 - Usedlost se v současné době skládá z obytné části, stodoly a půdorysně členité nemovitosti, která funguje jako místní pohostinství. Při pohledu na nemovitost zaujme především barokizovaný štít s vjezdovou branou. Oplechovaný okrajově členitý štít je ukončen půlkruhem. Pod jeho vrcholem je nika lemovaná barevným štukem. Po stranách je dvojice větracích okének přizdobená štukovým páskem.

Nezdice na Šumavě

Nezdice na Šumavě čp. 1 - bývalá rychta - Objekt obdélného půdorysu je vyzděn z kamene. Veškeré původní zděné konstrukce jsou neobvykle silné, nabývají místy přes metr šířky. Jedná se o tradiční trojdílný dům špýcharového typu. Má ve třetím dílu místo komory mohutnou věžovitou patrovou sýpku. Objekt je zastřešen sedlovými střechami s čelní polovalbou a třemi recentními vikýři. Objekt prošel v nedávné době celkovou rekonstrukcí, při níž byla nalezena sgrafitová výzdoba, ale i klasicistní fasády na přední části domu.

Podhůří

Podhůří čp. 1 - Současná usedlost se skládá z obytné a hospodářské části při příjezdové komunikaci a dále protilehlé stodoly. Původně zde byl velmi zdobný štít při příchodu k usedlosti. Nyní je ve stavu stavebních úprav.

Strašín

Strašín čp. 29 - Přízemní chalupa s malou roubenou světnicí na vysoké kamenné podezdívce. Ostatní prostory jsou vyzděny z kamene. Jedná se o trojdílný dům komorového typu. Mohutná zděná komorová část v sobě skrývá síň, černou kuchyni, komoru a sýpku. Vše pod polovalbovou střechou s jedním volským okem a dvojitě loženou šindelovou krytinou. Střecha symetricky přesahuje světnici z obou stran a přesahy jsou podepřeny sloupky.

Svéradice

Svéradice čp. 42 - Jedná se o tradiční zděný trojdílný dům komorového typu se sklepem pod komorou. Na komoru navazuje v celé její šíři chlév přístupný ze dvora jednoduše profilovaným žulovým pravoúhlým portálem se zdvojeným překladem. Na chlév navazuje dále stodola s jedním vjezdem zaklenutým segmentem. Střecha je tvořena pálenou taškou bobrovkou dvojitě loženou. Usedlost je jedinečná především svou výraznou štukovou výzdobou štítu a brány, se kterou vytváří cenný komplex. Výrazně zdobený barokně klasicistní štít v průčelí zakrývá tvar střechy.

Těchonice

Těchonice čp. 29 - Usedlost se nachází na jižním okraji návsi pod hrází tzv. Dolejšího rybníka. Zděný patrový dům umístěný na pravé straně poměrně úzkého nádvoří v sobě zahrnuje obytnou část i technickou část pro mlýnské zařízení na vrchní vodu, u které je zachována zděná lednice. Na protilehlé straně dvora je umístěna zděná patrová sýpka, krytá sedlovou střechou.

Těchonice čp. 26 -Z původní zemědělské usedlosti na poměrně úzké stavební parcele se dochoval pouze zděný přízemní dům s chlévy v řadě a se zděnou branou, která uzavírá nádvoří směrem k návsi.

Velké Hydčice

Velké Hydčice čp. 5 - Zděná zemědělská usedlost s dochovaným klasicistním štítem je jednou z mála staveb zděné lidové architektury v regionu, která si uchovala v průčelí čisté klasicistní rysy. Usedlost je vyzděna z kamene a pálených cihel. Zdivo je omítnuto, v současné době jsou některé výzdobné prvky ve fasádě setřeny a neobnoveny.

Vesnické památkové zóny

Břežany

Břežany leží v úrodné oblasti horažďovické pahorkatiny, 7 km od města Horažďovic, v členitém terénu. Ves byla založena ve svahu obráceném k jihu, s úvozovou střední částí. Tato „břehová“ situace dala vesnici i jméno. Jde o kolonizační středověkou obec, první zmínka o Břežanech je z r. 1319. Vesnice samotná však může být staršího původu. Prameny jsou, pokud jde o údaje týkající se dějin vesnice, v porovnání s jinými obce relativně chudé. Jako jedna z prvních obcí v okrese Klatovy byly v Břežany v roce 1995 prohlášeny vesnickou památkovou zónou.

Ves je představitelem vyváženého urbanistického útvaru návesního typu s jednotnou zástavbou zděných zemědělských usedlostí. Typické odsunutí hmot obytných domů z uliční čáry za ohrazení předzahrádek, mohutné předsunuté vjezdy a výstavná barokizující průčelí obytných domů, usedlostí se zvoncovými formami štítů, jsou pro Břežany charakteristické. Svojí ve svém celku mimořádně zachovanou lidovou architekturou reprezentují břežanské usedlosti zděný dům jihozápadních Čech – strakonický okruh. Usedlosti jsou většinou využity k rekreaci, zčásti slouží k trvalému bydlení. Ve středu obce se nachází drobná kaplička sv. Jana Nepomuckého s rozměrnou sochou světce z první pol. 19. století. V lese nad obcí, u studánky s léčivým pramenem stojí barokní kaple sv. Anny postavená v roce 1760 pod patronací horažďovického panství. Strop kaple je vyzdoben štukovým zrcadlem, oltářní obraz sv. Anny namaloval J. Konrád. U kaple roste stopadesátiletá památná lípa malolistá s obvodem kmene 430 cm, lípa dorůstá výšky 24 m. Při místní komunikaci směrem na obec Malý Bor jsou chráněná Boží muka.

Dobršín

Malá obec pod vrchy Strážiště a Čepičná nad levým břehem Otavy 4,5 km sv. od Sušice, o níž je první písemná zmínka z roku 1372. Současný název se používá od konce 16. Století, kdy se také začalo formovat dodnes zachovalé středověké jádro vsi, chráněné jako vesnická památková rezervace. Obdélnou náves obklopuje ojedinělý soubor zděných (vzácně také roubených) štítově orientovaných usedlostí z konce 18. a z 19. Stol., z nichž většina náleží k archaickému typu špýcharových domů. Objekty jsou většinou přízemní, se širokými průčelími a branami.

Kromě špýcharových domů se v obci dochovaly také tzv. „francké“ statky, jejichž sýpky stojí samostatně na protilehlé straně dvora. Doplňují je klenuté brány a branky.

Několik usedlostí má pěkné křídlové štíty. Jsou tu zastoupeny i novější patrové klasicistní domy. Dobršínské usedlosti, využívané jak k obytným, tak k rekreačním účelům, patří k nejlépe zachovaným příkladům zděného domu jz. Čech.

V horní části návsi stojí osmiboká novogotická kaple z roku 1869, jejíž jehlicovitá střecha vrcholí lucernou.

Hradešice

Obec Hradešice leží na silnici Horažďovice – Klatovy. Na tomto místě se kdysi dávno usídlili lidé Ramešovi – Radešovici nebo také lidé Hradešovi – Hradešovici a ti dali obci jméno. Oba názvy pak kolísaly řadu století, až se ustálilo pojmenování Hradešice. První zmínka o Hradešicích spadá do roku 1360. Tehdy je připomínán kostel Proměnění Páně jako farní v držení pánů z Janovic. Ten je dodnes dominantou vesnice. Původně byl kostel gotický, ale později dostal barokní podobu a ještě déle pak pseudorománsky vyhlížející věž se sakristií. Umístění kostela a kruhová zeď kolem hřbitova naznačují, že kostel měl kdysi obranný charakter. Hradešická náves byla v roce 1995 zapsána do vesnické památkové zóny. Vesnická památková zóna vykazuje část nebo menší podíl kulturních památek nebo historického prostředí a na klatovském okrese jich je celkem pouze pět. V Hradešicích je takto označen roubený dům č. 14, u Císařů, a zmíněný kostel. Na návsi byla roku 1882 postavena kaplička zasvěcená sv. Janu Nepomuckému a na severní části návsi stojí barokní fara. Vedle fary je budova bývalého hostince U Panušků, kde v roce 1880 zavedl hostinský Karel Panuška jako první v Čechách výrobu uherského salámu.

Chanovice

Nejstarší písemná zmínka o Chanovicích pochází z roku 1352. V registrech papežských desátků z této doby je uveden chanovický kostel jako farní. Tehdejšími patrony kostela byli bratři Batík a Vintíř z Chanovic. Podle celkového charakteru stavby kostela a podle zbytku starého portálu, který dnes můžeme vidět na fasádě, lze vznik kostela posunout v čase zpět do druhé čtvrtiny 13. století. Na přelomu 13. a 14. století zde nalézá šlechtický rod své sídlo. Je zde postavena také barokní sýpka, zámecký pivovar, který kolem roku 1750 produkuje 150 hl piva ročně. Kolem roku 1781 získává zámek svůj konečný vzhled, stejně jako okolní hospodářská stavení, kostel i fara. Okolí zámku je upraveno do podoby anglického parku. Z chráněných památek lze zmínit kostel Povýšení Svatého Kříže, areál zámku s parkem, barokní špýchar, návesní kapličku a sochu sv. Donáta. Mimořádně hodnotné sídlo je chráněno díky své návesní části obce včetně původních komunikací ze středu obce, zámeckému areálu s parkem a areálu Expozice lidové architektury. Architektonická hodnota sídla spočívá především v existenci a zachovalosti památek lidové architektury ve středu obce. Významný je komplex budov kolem zámku (zámek, hospodářské objekty, kostel, sýpka, kaplička) včetně přilehlého parku.

Velké Hydčice

Obec Velké Hydčice se nachází v oblasti osídlené již před více než 2 tisíci lety př. n. l. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1045, kdy patřila klášteru Břevnov. Dále se staly součástí panství hradu Rabí. Předmětem ochrany v památkové zóně je kaple sv. Jana Nepomuckého, venkovská usedlost čp. 1. Kaple byla postavena v roce 1813 a vybavena barokním oltáříkem z konce 19. století. V kapli dodnes chybí lidový obraz sv. Jana Nepomuckého z 19. století.