Hora Prácheň a Prácheňský hrad daly název historickému kraji a název Prácheňsko dnes nese i sdružení 35 obcí se sídlem v Horažďovicích založené v roce 2001. Geografický prostor vymezený územní působností členských měst a obcí zájmového sdružení právnických osob Prácheňsko se nachází v jihozápadní části Plzeňského kraje. Osou tohoto regionu je řeka Otava, přirozeným historickým, kulturním a správním centrem město Horažďovice. Většina území leží při východní hranici okresu Klatovy, který zde sousedí s jihočeskými okresy Prachatice a Strakonice. Na Kasejovicku pak mikroregion zasahuje na území okresu Plzeň-jih, na Strašínsku až k hranicím CHKO a Národního parku Šumava.

Cílem sdružení je usilovat o všeobecný rozvoj regionu a společně realizovat záměry (projekty), které svým rozsahem a dopady zasahují území Prácheňska. Jednou z důležitých os spolupráce je společná propagační činnost a spolupráce s bavorskými zahraničními partnery – městem a okresem Regen. Díky ní vznikl i tento propagační materiál.

Prácheňsko

Vážím si toho, že jsem byl požádán o krátký úvodní článek do této publikace. Prácheň, vrch pod nímž vzniklo město Horažďovice, Prácheňský kraj, Prácheňsko, to jsou nesporně velmi známé pojmy, mají svůj obsah s dlouhou a bohatou historií. Horažďovice jsou přirozeným historickým i perspektivním centrem, obcí s rozšířenou působností, tj. „malým okresním městem“, kde jsou zastoupeny i důležité instituce státní správy (Úřad práce, Finanční úřad, Katastrální úřad), regionální školství a zdravotnictví. Každá obec buduje infrastrukturu především pro své obyvatele, ale má také zájem „zviditelnit se“, neboť s turistickou atraktivitou a návštěvností je spojena její prosperita. Je snadno pochopitelné, že řadu regionálních problémů může lépe řešit více obcí společně a propagovat lze celý region.

Od roku 1991 byla organizována pravidelná setkání představitelů měst jihozápadních Čech (Prácheňského regionu). Byla to vždy příjemná a užitečná setkání, výměna zkušeností a informací k nejrůznějším otázkám z oblasti legislativy, veřejné správy a hospodaření obcí.

Již před vstupem České republiky do EU bylo zřejmé, že bude posilována regionální spolupráce a v různých programech bude možné získat podporu finančními prostředky. V našem kraji byla ustavena řada sdružení obcí, např. v roce 1999 „Radina“, kde třináct obcí klatovského a strakonického okresu úspěšně realizovalo hlavní společný cíl – plynofikaci členských obcí a jejich částí.

V roce 2001 bylo založeno Zájmové sdružení právnických osob Prácheňsko se sídlem v Horažďovicích, se společným zájmem o všestranný rozvoj našeho regionu. Zastupitelstva zakládajících obcí schválila příslušné dokumenty, Zakladatelská smlouva byla podepsána 25.června a konala se první valná hromada, která zvolila předsednictvo a schválila Stanovy. Zakládajícími členy byly obce Horažďovice, Chanovice, Oselce, Velký Bor, kolektivním členem se stalo Sdružení obcí „Slavník“ (obce Malý Bor, Břežany, Hradešice, Kovčín, Kvášňovice, Maňovice, Myslív, Olšany, Pačejov), firmy AgAkcent, Lyckeby Amylex a Muzeum Šumavy. Především konkrétní dobré výsledky regionální spolupráce přivedly další obce k rozhodnutí stát se členy Prácheňska, v roce 2004 přistoupily Velké Hydčice, Rabí a Slatina, 2005 Hejná a Kasejovice, 2006 Hradiště a Nezdřev.

Až do komunálních voleb v roce 2006 jsem jako starosta města Horažďovic zastával funkci předsedy Sdružení a rád na to vzpomínám. S pomocí různých získaných dotací byla vypracována „Strategie rozvoje Prácheňska“, vydávány společné propagační materiály, např. pohlednice a brožurky „Střípky Horažďovicka“ a „Putování Prácheňskem“, bylo zřízeno a vybaveno regionální informační centrum Prácheňska, pořízena videokazeta „S písničkou na Prácheňsku“, značeny cyklotrasy, zajištěna internetová prezentace Prácheňska, osazeny informační tabule s mapami, opraveny drobné sakrální památky a některé komunikace. Měli jsme společné zastoupení na veletrzích cestovního ruchu, navazovali jsme i zahraniční kontakty. Společně jsme odmítali záměr zřízení úložiště jaderného odpadu u Pačejova a podporovali např. rekonstrukci hotelu Modrá hvězda v Horažďovicích na Regionální centrum cestovního ruchu, vybudování nové silnice do Chanovic, výstavbu nové lávky přes Otavu u Velkých Hydčic a revitalizaci staroslavného vrchu Práchně. Zapojili jsme se do projektu „Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje“, kde byly sumarizovány perspektivní projekty a záměry. Jednoznačným regionálním zájmem bylo vybudování Otavské cyklostezky.

S dotací Evropské unie byl společně pořizován komunitní plán. Celý proces byl průzkumem situace a potřeb našeho regionu, závěrem byla vydána brožurka „Průvodce sociálními a doprovodnými službami na Horažďovicku a Prácheňsku“ a současně získán silný argument pro vybudování domova důchodců v Horažďovicích.

Od roku 2003 je Prácheňsko členem „Místní akční skupiny Pošumaví“. Jsem přesvědčen, že náš region, se svými přednostmi geografickými, historickými a přírodními, má dobrou budoucnost, které jistě prospěje stálá spolupráce v rámci „Prácheňska“ i celého Pošumaví.

V Horažďovicích dne 12. října 2009

Václav Trčka

(Citace textu ze zpravodaje Prácheňsko 2009 od hlavního iniciátora založení Sdružení pana Václava Trčky.)